Nápad založit si blog jsem dostala asi před dvěma lety. Baví mně psát. Baví mě číst. A jako nadšená propagátorka četby jsem už úspěšně vyčerpala rodinu, kamarády i kolegy. Hledala jsem způsob, jak rozšířit svůj akční rádius, a napadlo mě zkusit blog.

„Je to jednoduché,“ říkali.

Tak jo. Otevřela jsem WordPress. A už tam narazila kosa na kámen. Prý intuitivní. Prý ideální pro začátečníky. No… tak určitě. Stránky jsem sice nějak založila, ale žádná šablona nebyla ta moje. A když jsem si ji chtěla upravit, zjistila jsem, že fakt nevím jak. A to mě teda pěkně štvalo.

A protože jsem tvrdohlavá, rozhodla jsem se, že to pochopím. Nechtěla jsem jen vyplnit šablonu. Chtěla jsem umět vytvořit vlastní web. Našla jsem si rekvalifikační kurz tvorby webových aplikací a pustila se do práce. Znamenalo to vymést pavouky z neurálních drah a znovu přimět vzpouzející se neurony k činnosti. Ano, bolelo to. Hodně.

Půl roku HTML, CSS, JavaScriptu a existenciálních krizí. Půl roku, kdy se mi o kódu zdálo. A ano, možná jsem byla první člověk na světě, který dokázal rozplakat ChatGPT.

Ale stálo to za to.

Začátkem roku 2026 jsem spustila svůj vysněný blog. Není dokonalý. Občas si dělá, co chce. Ale je můj. A kromě čtení a psaní jsem objevila další věc, která mě baví – tvořit web.

Tak vítejte. A nebojte, budu vás zahlcovat jen přiměřeně... Možná.